|
|
High Tatras as a field of confrontation of Czech and Slovak modern architecture
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spracováva štúdiu o architektúre na území Vysokých Tatier v časovom rozpätí od počiatku rekreačnej a kúpeľnej architektúry po prípravy Majstrovstiev sveta v klasických lyžiarských disciplínach v roku 1970. Téma je spracovaná najskôr v širších súvislostiach objavovania hôr európskou kultúrou, ich postupného osídľovania a hospodárskeho využívania, nástupu a rozvoja klimatických kúpeľov a horských športových stredísk. Jadro štúdie ukazuje Vysoké Tatry ako priestor kontaktov architektúry slovenskej, českej, maďarskej a poľskej s dôrazom na vzájomné vplyvy českej a slovenskej architektúry v rokoch 1918-1970. Vybrané stavby na území Vysokých Tatier sú podrobené porovnávacej analýze a niektoré z nich sú porovnané s typovo príslušnými dielami ich autorov na iných miestach Slovenska a Česka. Cieľom komparatívnej časti je jednak stanovenie špecifík slovenskej a českej modernej architektúry, jednak stanovenie špecifických rysov architektúry Vysokých Tatier. Klíčová slova Vysoké Tatry, slovenská architektúra, česká architektúra, kúpeľná architektúra, športová architektúra, historizmus, secesia, moderna, funkcionalizmus
|
|
|
Oslavy uherského milénia 1896
Šťovíčková, Anna ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy. (oponent)
V roce 1896 si Maďaři připomínali tisícileté výročí příchodu do Karpatské kotliny. Přípravy oslav milénia probíhaly již od počátku 80. let 19. století. Přesné datum příchodu Maďarů bylo po mnoha diskuzích stanoveno na rok 895, oslavy milénia měly tudíž probíhat v roce 1895, z organizačních důvodů však byly přesunuty na následující rok. Ač byl konec 19. století ve znamení hospodářského progresu, situace v Uhrách nebyla jednoduchá. Problematickými otázkami byly zejména postavení Maďarů v rámci Rakousko-Uherské monarchie, změny ve složení společnosti, situace národnostních menšin a dělnické třídy. Všechny tyto palčivé problémy byly v době oslav milénia odsunuty do pozadí. Úkolem oslav bylo oživit slavnou minulost Maďarů, ukázat jejich současné úspěchy a hospodářský rozvoj a tím upevnit jejich moc, důležitost a vedoucí pozici v rámci Uher, čímž si vysloužili nenávist ze strany národnostních menšin. Parlamentem byl přijat zákon o oslavách milénia, který nařizoval např. postavení památníků v různých částech Uher, založení Muzea krásných umění či čtyř set základních škol. V rámci oslav proběhlo velké množství ceremonií, slavnostních průvodů a zasedání. Nejvýznamnější akce se soustředily v Budapešti. Jedním z největších projektů byla jubilejní výstava, která přilákala přes 5 milionů domácích i zahraničních...
|
host ::
RSS.